časopis Contact #15 - Časopis - O nás - Concept Wiesner-Hager
back

Stůl jako jeviště

časopis Contact #15

Nejenom tím, jak se oblékáme, o sobě dáváme najevo – vědomě i nevědomě – mnohé o naší osobnosti a přístupu k životu. Stejně tak i pracovní stůl vypovídá o statutu, ambicích, a prioritách toho, kdo u něj pracuje.

Statistiky dokládají, že lidé vykonávající kancelářské profese stráví na pracovišti celých sedm let života, z toho drtivou většinu času u pracovního stolu. Z toho důvodu zpracovala Kolínská mezinárodní škola designu (KISD) studii týkající se kultury pracovních stolů. Výzkumníci během šesti měsíců fotografovali stoly mužů a žen pracujících v bankách, call-centrech, administraci a designových firmách v jedenácti zemích pěti kontinentů, a všímali si, co na nich leží. Na každém stole nalezli víc než 12 předmětů, které neměly s pracovní činností nic společného.

 

Uta Brandes a Michael Erlhoff ve studii „Můj stůl, můj hrad: Průzkum kultury personalizace“ tvrdí, že lidé se snaží vyjádřit svou individualitu a vyznačit své území i v dnešním rychle se měnícím pracovním světě. Jasně si všimli základní lidské potřeby identifikace a bezpečí.

 

Při hodnocení materiálu odhalili interkulturní, pro danou oblast typická, ale také genderová specifika. Otištěné fotografie ukazují, kolika způsoby lidé na celém světě přetvářejí svá pracovní místa. Poměrně často toto chování odpovídá zažitým klišé. Ženy kolem sebe mívají rády více předmětů – třeba plyšových – než muži, raději mají pastelové odstíny, na rozdíl od mužů, kteří mají rádi tmavé; ti si své prostředí značkují sportovním vybavením, modely aut a figurkami.

Při porovnávání z hlediska odvětví zjistili, že stoly pracovníků v administrativě působily domácky, stoly v call centrech byly neutrální, protože u nich pracuje na směny více lidí. Stoly v designových studiích v Evropě a západních zemích působily „klinicky“ čistě, v Asii byly velmi barevné. Zvláště porovnání s Asií ukazuje markantní kulturní rozdíly. Na Tchaj-wanu leželo na stole průměrně 20 věcí, v Hong Kongu více než 40. Vysvětlení: „Lidé v Asii většinu žijí pospolu na mnohem menším prostoru než Evropané či Američané,“ píší Brandes a Erlhoff. „Jejich vnímání pojmů, jako je ,prázdné´ a ,plné´ je velmi odlišné.“

 

Mnozí odborníci ovšem nepředvídají konceptu osobního pracovního stolu dlouhou budoucnost. Trend směřuje ke „kancelářskému nomádství“, kdy lidé budou stále hledat nová a nová místa k práci, několikrát za den v závislosti na situaci. Teoretik designu Michael Erlhoff s tím však nesouhlasí. Tvrdí, že pracující lidé vyžadují prostor, v němž se cítí bezpečně. Shrnuje to takto: „Nomádství, to je jen iluze.“

Odebírejte náš časopis!

S naším časopisem budete mít pořád přehled.