časopis Contact #19 - Časopis - O nás - Concept Wiesner-Hager
back

„Potřebujeme (kancelářské) budovy, v nichž budeme št‘astni!“

časopis Contact #19

Philipp Kaufmann je velmi aktivní člověk, kterému díky jeho otci koluje v žilách krev architekta. Kombinace obchodníka, manažera, investora a vysokoškolského pedagoga na Vídeňské ekonomické univerzitě mu v jednom novinovém článku vysloužila označení „realitní magnát a zároveň nomád, který ovládá teorii i praxi“. Hovořili jsme s ním o cíli jeho nekonečného boje: udržitelném trhu s realitami.

Pane Kaufmanne, často z vašich úst zaznívá myšlenka o udržitelném realitním trhu. Co tím máte na mysli?

Kaufmann: Stavební průmysl a realitní trh už nadále nemůže uhýbat před myšlenkou udržitelnosti. Sektor, který využívá až polovinu veškerých zdrojů, 40 procent konečné spotřeby energií a který je zodpovědný za 30 procent veškerých emisí oxidu uhličitého, prostě konečně musí za své jednání převzít zodpovědnost. Nová mantra zní takto: transparentnost a kvalita. Právě takový Wiesner-Hager je živoucím důkazem toho, jak lze zaznamenat obchodní úspěch a být zcela otevřený, co se týče veškerých ekologických dat. Tyto dvě oblasti nejsou v rozporu, naopak – transparentní údaje vytvářejí důvěru, která je základem pro lepší rozhodování.

 

Ve spolupráci se slavným ekonomem Guntherem Maierem jste v roce 2009 založili organizaci ÖGNI (Rakouská asociace pro udržitelný trh s nemovitostmi). Co vás k tomu přivedlo?

Kaufmann: Oba nás k tomu přivedla myšlenka, že stavební průmysl i trh s nemovitostmi by měli dokázat pochopit, jaké změny, které se dotýkají základů jich samých, se kolem odehrávají a měli by tuto změnu paradigmatu aktivně podporovat. Naše nezisková organizace stojí na třech základních principech: definování mezinárodních standardů, jejich zakotvení v oboru a plném využívání existujících sil trhu.

 

Organizace ÖGNI využívá přístup 3P (produkty, procesy a persony), tedy princip, který sama zavedla. Jak máme této myšlence rozumět?

 

Kaufmann: Jedná se o celistvý pohled na věci, který stojí na třech pilířích: Produkty (nemovitosti a stavební materiály), Procesy (v samotných firmách i v modelech spolupráce) a Persony (lidé). Našimi „produkty“ jsou systém evaluace nově postavených budov DGNB a BlueCARD, která je jakousi „známkou kvality“ budov již existujících. Firmy, které jsou aktivní v „procesech“ stavění či v oblasti trhu s nemovitosti se mohou na základě svých aktivit a svého etického rozměru nechat certifikovat. Takto může celé odvětví získat více integrity, transparentnosti a poctivosti. Za „persony“ považujeme lidi, kteří mají dostatečnou schopnost vnímat udržitelnost jako hodnotu, se kterou můžeme žít v souladu.

 

Jak funguje systém evaluace DGNB v praxi?

Kaufmann: Developer osloví auditora s akreditací ÖGNI. Tento auditor mu potom pomáhá naplnit podmínky získání certifikátu. Napřed je třeba definovat cílové hodnoty. Developer se poté zaváže, že budova bude nést veškeré definované náležitosti. Po úspěšném prozkoumání tohoto závazku je možné vydat předběžný certifikát. Po dokončení budovy ÖGNI zjišťuje, zda byly všechny závazky splněny, a podle stupně souladu s definovanými cílovými hodnotami potom může develope získat zlatou, stříbrnou nebo bronzovou známku.

 

Jaké výhody tento certifikát přináší?

Kaufmann: V našem odvětví začínají být udržitelné budovy čím dál tím důležitější, protože snižují požadavky na energii, pitnou vodu či suroviny, aniž by snižovaly komfort a životní standard lidí, kteří danou budovu využívají. Díky certifikaci na tyto kvality upozorňujeme. Jde o motivační faktor k investicím do udržitelnosti, protože jde zcela jednoznačně o záležitost, která se investorovi vyplatí.

 

Využívají skutečně architekti a projektanti systém DGNB?

Kaufmann: Právě lidí těchto profesí je mezi členy ÖGNI nejvíce. Mají klíčový vliv na vývoj systému. Využívají jej coby projektový nástroj při všech fázích vedoucích k cestě k „Blue Building“.

Jaký vliv mají budovy na náš každodenní kancelářský život?

Kaufmann: V nejrůznějších budovách strávíme 92 procent života. Lidské zdraví přitom ovlivňuje řada faktorů. V nejhorším případě mohou lidé z nevhodné budovy onemocnět. Věda to nazývá syndromem nezdravé budovy (SBS) a podle některých názorů, které vycházejí z podložených údajů, může být právě toto příčinou až dvaceti procent různých nemocí (např. bolesti hlavy, chronický kašel, závratě, nevolnost, kožní problémy). Proto volám: Potřebujeme víc budov, ve kterých budeme šťastní! Tedy budovy, které minimalizují dopady na životní prostředí a zároveň vykazují co nejlepší ekonomické a sociokulturní kvality; tedy Blue Buildings.

 

Blue Buildings jsou tedy něco jako nové zelené budovy. Jaký je mezi tím rozdíl?
Kaufmann: Za postupující rozvoj v této oblasti můžeme děkovat Evropské Unii. Právě EU začala energeticky úsporné budovy označovat jako zelené budovy. Blue Buildings nemusí vykazovat pouze energetickou účinnost, musí také splňovat všechny další rozměry udržitelnost – tedy ekologické, ekonomické a sociokulturní aspekty – a tedy bylo potřeba nového označení.

 

Jaký je jejich vztah k již stojícím budovám? Je možné rekonstruovat budovu na standard Blue Building a je to vůbec rozumné a cenově přijatelné?

 

Kaufmann: Nikdy bychom nedosáhli cíle udržitelnosti, pokud bychom opomíjeli již stojící budovy. Cihla, kterou už někdo vyrobil, by přece měla vydržet tak dlouho, jak je to jen možné. Přesně z tohoto důvodu členové ÖGNI zavedli BlueCARD, tedy jakýsi certifikát transparentnosti již stojících budov. Současné technologie umožňují zvýšit energetickou účinnost existujících budov o více než 50 nebo 60 procent.

Odebírejte náš časopis!

S naším časopisem budete mít pořád přehled.