časopis Contact #22 - Časopis - O nás - Concept Wiesner-Hager
back

A ted'ď všichni: Ven ze škatulek!

časopis Contact #22

Je považován za pionýra konceptu New Work. V roce 2015 se stal „designérem roku“ podle časopisu Contract (nejprestižnější médium o interiérovém designu v USA). Sám žádné vlastní pracoviště nemá. Nutí pracovníky, aby se po kanceláři přesouvali. Jmenuje se Martin Lesjak. Založil a vede architektonické studio INNOCAD a designovou značku 13&9. Hovořili jsme s ním o jeho pracovní filozofii, aktuálních projektech a vizích.

V roce 2011 jste vytvořil ve spolupráci s rakouským Microsoftem ukázkový projekt New Work. Co jste si z této zkušenosti odnesl pro sebe?

Lesjak: V rámci Microsoftu jsme se napřed s konceptem „New Work“ docela mořili. Z projektu se nicméně posléze stala evropská vlajková loď tohoto konceptu. Na prohlídku kanceláří dorazilo 12 000 lidí, což hovoří samo za sebe. Tento úspěch byl dán samozřejmě jedinečným designem, který se nesl ve znamení mnohovrstevné estetiky. Zároveň jsme dbali na to, aby byl prostor funkční s ohledem na obsah. Takovéto projekty realizujeme i nadále a zaměřujeme se na ně.

Jakým směrem se koncept New Work za posledních několik let vyvíjí?

Lesjak: Kreativní tendence se v současnosti jasně profilují směrem k čistotě. Co se týče obsahu, pak jde především o pocit pohody a o zdraví. Design je klidnější a elegantnější, působí funkčně a esteticky přirozeně, přitom ovšem ne jako klasická kancelář. Na vzestupu jsou také kreativní laboratoře pro týmovou práci, které podporují uvažování mimo zaběhlé škatulky. 

Jaká je vlastně filozofie New Work?

Lesjak: New Work se zabývá tvorbou hybridních struktur, které jsou velmi dobře pospojované, podporují spontánní interakci a poskytují pracovníkům různé prostory, kde můžou vykonávat svoji práci v závislosti na její povaze. Je důležité vyvážit tři pilíře: << Lidé, technologie, prostor >>. To, jak se tyto pilíře manifestují, závisí na každé firmě. Jestliže jsou například ve firmě všechny počítače pevně připojené k síti kabelem, pak je každý pracovník přikován ke své pracovní stanici. V takovém případě doporučujeme vytvořit otevřené a uzavřené setkávací zóny, které tvoří centrum obvyklých zón a v nichž probíhá výměna informací. 

Co u vás obvykle stojí na začátku každého projektu?

Lesjak: Obvykle začínáme s workshopem, během kterého se snažíme těm, kteří se na projektu podílí, ukázat všechny možnosti konceptu New Work, co to znamená a co to zahrnuje, proč to vlastně existuje. V druhém kroku se snažíme přesně pochopit, kam zatím práce dospěla a co je potřeba udělat pro dotažení práce do konce. Teprve potom se začneme zabývat samotným prostorem. 

Jak tedy kancelář podle konceptu New Work vypadá?

Lesjak: Jednoduše řečeno: Neustále otevřená, ovšem dobře uspořádaná. 

Co to znamená v praxi?

Lesjak: Jde o koncept open space, ve kterém jsou lidé pospolu. Sociální tření je motorem inovací ve firmě. Naše hlavní krédo proto zní, že lidé musejí být neustále v pohybu – pochopitelně také ze zdravotních důvodů. Nikomu neublíží, když musí dojít dvacet metrů ke kopírce nebo když musí kvůli schůzi vyrazit do jiného patra. Co se týče uspořádání prostoru, pak jde o promyšlenou spojitost mezi zónami „my“, zónami „já“ a zónami „práce“.

New Work se nyní šíří v nejrůznějších odvětvích. Narážíte při jejich zavádění na nějaké rozdíly?

Lesjak: Abych řekl pravdu, zase tolik rozdílů neexistuje. Klíčové prvky naší filozofie se zobrazují v každém našem projektu. Všude se ovšem objevuje otázka týkající se individuálních kanceláří. V Evropě se většinou musíme snažit přesvědčit ty, na nichž leží rozhodnutí, že se bez individuálních kanceláří obejdou. V jiných případech třeba doporučujeme vytvoření společných sdílených kanceláří pro vedoucí pracovníky. 

Jedním z vašich projektů je výjimečné řešení prostoru Volksbank v Bolzanu. Je možné zavést koncept New Work také v bankách?

Lesjak: Samozřejmě. Koncept New Work se v projektu Volsbank v Bolzanu úžasně odráží. Jde o tříposchoďovou budovu, kde v každém patře najdeme 2000 čtverečních metrů kancelářských prostor. Při řešení prostoru došlo k obrovským změnám. Dokonce i správní rada nyní zasedá v open space, který je ovšem tak důmyslně vymyšlený, že v sobě nese neobyčejně silnou zónovou strukturu. Do jedné zóny se vejde maximálně osm až dvanáct lidí. K tomu tu ještě existují menší prostory pro setkávání, místa k odpočinku a servisní prostory. V přízemí najdeme pobočku banky, společenské centrum s konferenčními a setkávacími prostory, firemní školku a veřejnou kavárnu.

Chtěli bychom se také zeptat na vaši designovou značku. Proč jste založil 13&9 Design?

Lesjak: 13&9 Design vznikl během newyorského Týdne designu přesně před třemi lety. Podílí se na něm nezávislá návrhářka Anastasia Su. Hlavním důvodem jeho vzniku bylo to, že jsme našim zákazníkům do
jejich projektů stále častěji navrhovali speciální interiérové produkty. Z toho také vyvstala potřeba vytvořit různé designové série. Kromě toho také navrhujeme produkty pro mezinárodní výrobce nejrůznějších značek a typů, pod vlastní značkou také vyrábíme v malém i nábytek.

Vaše portfolio dokazuje, že se podílíte na mnoha mezinárodních projektech. Proč jste si za svou základnu vybrali právě Graz?

Lesjak: Zhruba polovinu našich projektů realizujeme v Rakousku. Zbytek tvoří cizina. Především jde o Evropu, Ameriku a Střední východ. Hlavní kancelář se v Grazu nachází z historických důvodů. Tady jsme začali a tady máme domov v tom nejhlubším smyslu slova. Dost často cestuji do mezinárodních metropolí, jako je New York nebo Berlín, a naprosto si tam užívám kosmopolitní metropolitní atmosféry, která mi slouží jako zdroj inspirace, ovšem potom se vždy hrozně rád vracím do Grazu, kde tuto inspiraci přenesu na papír a v něco hmatatelného.

Poslední otázka, pane Lesjaku. Když člověk brouzdá po vašich internetových stránkách, docela často tam narazí na zlaté srdce. Proč?

Lesjak: (směje se) To asi myslíte erb, Zlaté srdce. Jde o hlavní myšlenku naší společnosti, jak ve fyzickém, tak filozofickém smyslu. Na jednu stranu jde o připomínku naší kancelářské budovy „Zlatý nugget“, který má zlatou kosodélníkovou fasádu. Na druhou stranu se jedná o srdce jako symbol vášně, se kterou by měl člověk ke své práci přistupovat v kreativním a zároveň sociálním smyslu. Jde také o to, přistupovat s čistým srdcem k životnímu prostředí a k ostatním lidským bytostem.

Odebírejte náš časopis!

S naším časopisem budete mít pořád přehled.