Časopis Contact #25 - Časopis - O nás - Concept Wiesner-Hager
back

Scotty, teleportuj mě na schůzku! Futurolog Sven Gábor Jánszky o práci v roce 2025.

Časopis Contact #25

Svět práce prochází dramatickou změnou! Většina čtenářů si teď pomyslí: „Jistě, ale nebylo tomu tak vždycky?“ Samozřejmě bylo. Nová je ovšem rychlost, s jakou se to děje. Tato změna probíhá rychleji, ne bychom čekali. Příčinou je postupující digitalizace a automatizace. Právě ty nesou zodpovědnost za naprostou změnu základů dřívějších pracovních procesů a modelů organizace.

Velký spisovatel Franz Kafka si v jednom dopise stěžuje na monotónní práci v kanceláři počátku 20. století: „Čas strávený v kanceláři plyne jako jednolitá masa. I poslední hodinu pracovní doby na vás leží stejná tíže osmi hodin jako v první minutě. Takhle to pociťuje každý člověk, který dělá podobnou práci. Poslední pracovní minuta je jako odrazové prkno do světa radosti.“ Kafkou popisované pracovní prostředí známe všichni důvěrně; jenže něco takového je také naprostý mor pro nové myšlenky a inovace ve firmě.

Pracoviště jako prostor: přežitý model.

Kafkova slova k nám zaznívají z minulosti. Mnohem zajímavější je ovšem samozřejmě pohled na to, co nás čeká. Pokud věříte myšlenkám futurologa Svena Gábora Jánszkého, typické pracoviště vybavené počítačem, telefonem a pracovním stolem se zásuvkami je už dávno přežitý koncept. Asi nás to nepřekvapí, když víme, že už si dnes můžeme všechny potřebné informace nahrát do smartphonu nebo notebooku a přistupovat k nim odkudkoli. Jánszky ale zachází ještě dále a tvrdí, že v budoucnosti už ani žádná pevná práce nebude existovat – pracovní prostory s monitory a klávesnicemi zkrátka úplně zmizí. Místo nich bude virtuálním konferencím dominovat technologie na bázi 3D hologramů a funkci počítačových monitorů zastanou skleněné desky. Ať už to bude jakkoli, jisté je, že technologické možnosti se neustále mění. Umělá inteligence se stává realitou. Elektronické přístroje se propojují a díky tomu dokáží přesně analyzovat potřeby svých uživatelů. Místo aby čekaly na uživatelův dotaz, posílají relevantní informace – jakoby intuitivně – automaticky podle nastalé situace.

Kafka by se divil.

Z kanceláře se stávají spíše místa pro setkávání, která podporují spolupráci a koordinaci. Jánszky ve své knize „2025 – tak budeme v budoucnu pracovat“ rozlišuje tři typy prostor: 1. co-workingové prostory vybudované ve stylu relaxačních zón či pracovních kaváren poskytující ideální pracovní prostředí pro týmová setkávání a projektovou práci, 2. tiché prostory ve formě malých tichých místností, kde se můžete odpoutat od světa a věnovat se vysoce soustředěné práci a 3. vysoce technologické komunikační prostory umožňující zaměstnancům společně pracovat v rámci virtuálních týmů, ačkoliv jsou od sebe fyzicky ve skutečnosti vzdálení třeba tisíce kilometrů. Hlavním motivem je adaptivita: prostory je možné kompletně přizpůsobit potřebám uživatelů podle té které situace. Jedno je u této prognózy jisté – Kafka by se divil! Setkali jsme se se Svenem Gáborem Jánszkým a položili mu tři otázky na téma kanceláře budoucnosti. Tady jsou jeho odpovědi:

 

Rok 2025 – ten nastane už za 8 let. Jak jde vlastně takto rychlá změna dohromady s obecnou nechutí společnosti ke změnám?

Jánszky: Vůbec s ní nejde dohromady, a to je právě problém! Neměli bychom si však mylně myslet, že se tempo změny zpomalí jenom kvůli tomu, že by většina lidí chtěla, aby vše zůstalo při starém. Technologická inovace se na světě neodehrává jenom proto, že ji lidé sami chtějí. Odehrává se proto, že výrobci a obchodníci chtějí prodávat své věci. Takže to „staré“ zahodí a nahradí to „novým“. Takže pokud si třeba budeme chtít v roce 2020 koupit nový smartphone, protože se nám ten starý rozbije, už si nebudeme moci koupit ten samý telefon, který teď máme v kapse. K dispozici už budou nové přístroje, které dokážou dát uživatelům mnohem inteligentnější odpovědi na jejich otázky, než jim dokážou dát jiní lidé. Používání nových chytrých telefonů má velkou výhodu: díky nim jsme rychlejší, výkonnější a lepší. Proto je používáme. Takže tato rychlá inovace vstupuje do našeho života, i kdybychom o ni třeba sami nestáli.

 

Firmy, které v dnešní době vymýšlejí podobu svých nových kanceláří, určitě chtějí, aby jim vydržely na dlouho. Jak daleko ovšem mohou dohlédnout, pokud se chtějí přizpůsobit požadavkům roku 2025?

Jánszky: Musí své kanceláře plánovat tak, aby se dokázaly adaptovat na potřeby jejich zaměstnanců. Je to až komické, jak naše dnešní kanceláře z většiny vypadají úplně stejně jako před sto lety za Kafkových časů: bílé stěny, koberce, stůl, židle, psací stroj nebo počítač, telefon. Takové nastavení se ale hodí v dnešním pracovním světě už jen pro omezené množství aktivit. I když většina z nás má za to, že taková kafkovská kancelář je normální, protože v žádné jiné jsme se nikdy neocitli. Naše pracoviště bude nicméně v roce 2025 vypadat jinak. Pokud se potřebujeme soustředit na čtení nebo psaní, potřebujeme k tomu nevelký a tichý prostor; pokud potřebujeme něco probrat jako členové týmu, mělo by se to odehrávat v komunikační místnosti, kde spolu lidé mohou sedět u virtuálního stolu, jako by byli fyzicky přítomni, ačkoliv jsou od sebe vzdáleni třeba tisíce kilometrů. A když píšeme e-maily nebo něco plánujeme, pomáhá nám atmosféra kavárny nebo lounge mnohem více než prostředí sterilní kanceláře o 20 čtverečních metrech. Kancelářské bloky budoucnosti tedy budou právě takovéto prvky obsahovat. Během pracovního dne budou lidé častěji a rádi měnit prostředí, aby si našli to správné místo pro tu kterou konkrétní práci. Právě takovéto kancelářské budovy bychom měli dnes stavět a je dobře, že už k tomu nějakou dobu dochází.

 

Digitalizaci často pokládáme za nebezpečí pro pracovní místa. Podle vašeho názoru v dalších deseti letech z demografických důvodů zmizí z našeho pracovního trhu 6,5 milionu lidí. Budeme tedy žít ve světě plné zaměstnanosti. Zní to sice dobře, ale není to až příliš optimistické?

Jánszky: Ne, vůbec ne. Digitalizaci „padne za oběť“ v dalších deseti letech zhruba milion pracovních míst, ovšem v tom samém časovém období odejde o 6,5 milionu více lidí na odpočinek oproti mladým, kteří vstoupí na pracovní trh. Práci dostane také zhruba 1,5 milionu kvalifikovaných nezaměstnaných lidí, 800 000 kvalifikovaných lidí z ciziny a zhruba 800 000 lidí pracujících na částečný úvazek se vrátí do práce natrvalo. Povede to ke změně mocenské rovnováhy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli: zaměstnanci si budou moci diktovat podmínky. Pokud je nebude chtít zaměstnavatel naplnit nebo toho nebude schopen, odejdou zaměstnanci zkrátka jinam. Tato situace nebude přirozeně trvat navždy, vydrží nějakých 20 až 25 let. Teprve poté někdy kolem roku 2050 skutečně počítače nahradí miliony pracovních míst. Je třeba se na tuto situaci připravit. Máme ovšem čas dalších 30 let.

 

Jak generační témata ovlivní pracovní svět? Dokážou vůbec starší zaměstnanci udržet v roce 2025 tempo doby?

Jánszky: Nic jiného jim nezbyde, protože co by se stalo, kdyby naše země nebyla schopná přicházet s poptávkou po pracovnících? Méně bychom vyráběli, ekonomika by se přestala pohybovat, platilo by se méně daní. Obyčejní lidé by to pocítili na zvýšení spotřebních daní a nárůstu sociálních nákladů. O to nikdo nestojí. Proto bude po pracovnících neustálá sháňka. A jsou pouze dvě možnosti, kde tyto pracovníky vezmeme. Buď přijdou z ciziny, což je v současnosti méně pravděpodobné, nebo starší lidé budou pracovat i v důchodu – to je pravděpodobnější. Starší lidé se samozřejmě s novějšími technologiemi sžívají obtížněji. Ovšem z historie víme, že lidé jsou mistři světa v přizpůsobování se změněným podmínkám. Proto zní moje prognóza následovně: Mnozí z nás se budou muset rekvalifikovat. Bude to obtížné. Ale my to zvládneme a vyplatí se to. Protože život v roce 2025 bude lepší, než je dnes.

 

 Lothar Abicht, Sven Gábor Jánszky: 2025. So arbeiten wir in der Zukunft. Goldegg Verlag.

Lothar Abicht, Sven Gábor Jánszky: 2025. So arbeiten wir in der Zukunft. Goldegg Verlag.

 

Odebírejte náš časopis!

S naším časopisem budete mít pořád přehled.