Časopis Contact #29 - Časopis - O nás - Concept Wiesner-Hager
back

Smarter Ecommerce: Mladá firemní kultura ve starožitném hávu.

Časopis Contact #29

Jakmile vstoupíme na vnitřní dvůr bývalé továrny na zpracování tabáku v Linci, zaujme nás neobvyklý klid. Hluk města tlumí cihlové zdi a slyšet jsou akorát hlasy a kroky lidí, kteří tu pracují. Průmyslový výtah nás vyveze do čtvrtého poschodí. Z velikých oken je vidět moderní město a staré popraskané dlaždice nám vyprávějí příběhy dávno minulých dob průmyslové éry.

Jsme na návštěvě servisní společnosti Smarter Ecommerce – zkráceně smec – která si za sídlo své nové hlavní kanceláře zvolila starou továrnu na zpracování tabáku v Linci. Na 1 700 metrech čtverečních tady celkem 120 zaměstnanců vytváří softwarová řešení pro marketing internetových vyhledávačů. Lidé tu pracují z kafetérie, v některé z mnoha sdílených kanceláří nebo v tichých pracovnách. Výkonný ředitel Jan Radanitsch nás vítá s kusem čokoládového dortu namísto obvyklé kávy. „Dnes slavíme 12 let naší existence.“ Tomu říkáme ideální příležitost k rozhovoru o rozvoji kancelářské kultury v 21. století!

 

V roce 2007 jste s kolegou Christianem Gorbachem společnost založil a o 10 let později vaše firma Smarter Ecommerce otevřela novou kancelář v linecké bývalé tabačce. Co pro vás bylo nejdůležitější při hledání nového sídla firmy?

Jelikož jsme rostli velmi rychle, naše bývalá kancelář nám začala být malá už devět měsíců po nastěhování. Jednotlivá oddělení byla rozmístěna v různých patrech budovy, ba dokonce v různých částech města. V oblasti vývoje softwaru je ovšem nutné, aby spolu jednotlivá oddělení blízce komunikovala a úzce spolupracovala.
Pro mě proto bylo klíčové, abychom všichni sídlili na jednom místě a měli dost prostoru pro další případný růst. Dalším kritériem byla blízkost centra města. Rád po práci vyhledávám městský ruch. Linecká tabačka má také charakter kampusu, který se tu v posledních dvou letech velmi silně rozvíjí.

 

Co pro vás bylo především důležité během plánování a realizace nové kanceláře? Kde jste hledali inspiraci a motivaci?

Velmi důležitý pro nás byl společný centrální prostor, kde se mohou zaměstnanci setkávat. Proto jsme také vytvořili rozlehlou centrální oblast ve formě otevřené komunitní kuchyně namísto nějaké jídelny ve vedlejším křídle budovy. Centrální prostor samozřejmě poskytuje možnosti pro spolupráci či rychlá týmová setkání, zaměstnanci z různých oddělení se tu během dne setkávají v kafetérii nad rychlou kávou, obědem či prostě jen tak. Dalším důležitým bodem bylo udržet charakter této historické budovy. Prostor musí zůstat v harmonii, což je proveditelné pouze při respektování historie. Známky opotřebování tvoří součást tovární budovy a nyní tvoří také součást nás samých.

Co se týče konceptu sdílení pracovního stolu, navštívili jsme různé jiné firmy a nechali si poradit od architektů. Do plánování se také zapojovali naši pracovníci. Zástupci jednotlivých oddělení mluvili o tom, co je pro ně důležité a jak to co nejlépe implementovat.

 

 

Jaké jste během renovace zažívali obtíže a jak jste je řešili?

Kvůli nízkým stropům místností se nedalo ideálně přistoupit k otázce ventilace rozsáhlých prostorů. Kvůli zachování cihlových prvků jsme spolupracovali s památkáři. Centrální chodbu navrhl architekt Peter Behrens lehce zaoblenou. Schválně jsme se zdrželi zavedení technologií, abychom tento „banán“ zachovali.

 

Jak interpretujete koncept „kancelářské kultury“? Jakou roli v ní hraje architektura?

Kultura je soubor ustavených procedur vytvořených komunitou. Neustále připomínám svým zaměstnancům, že každý, kdo se tu ocitne, pomáhá tvořit firemní kulturu. Jakožto výkonný ředitel nemohu ovlivnit, zda se někdo zapojí do komunity nebo ne – mohu pro to ovšem vytvořit strukturu. Teplota v místnostech, akustika a prostorové uspořádání tvoří klíčové faktory, díky kterým si lidé na pracovišti připadají jako doma. Nevěřím, že zaměstnanci mohou dosáhnout lepších výsledků jen tehdy, pracují-li více; musí totiž pracovat efektivně ve správnou chvíli a na správném místě. Například naši kavárnu nevyužíváme pouze během přestávek, ale také jako místo ke svolávání schůzek.

Churchill jednou řekl: „Napřed my tvarujeme budovy; poté ony tvarují nás.“ Jak se to týká života ve vaší nové kanceláři?

Pochopitelně jsme o všem předem do hloubky přemýšleli a schválně jsme několik věcí nechali otevřených, abychom viděli, jak se věci budou vyvíjet. Zajímavý byl vývoj v openspace kanceláři, na kterou jsme se zpočátku dívali trochu skepticky. Hladina hluku se automaticky snížila – znamená to, že openspace ovlivnil způsob, jímž naši zaměstnanci pracují. Může vám také připadat jako mrhání prostorem, že jsme ničím nezastavěli centrální chodbu o rozměru 4 x 110 m, jelikož ta nemá žádnou jinou funkci než propojit prostor. Pozitivní vedlejší účinek: na té ulici se neustále setkávají lidé.

 

Vaši zaměstnanci si mohou svoje pracoviště zvolit dle libosti sami. Jaká prostorová hlediska jste brali v úvahu, aby všichni pozitivně přijali koncept sdílení pracovního stolu?

Na začátku to pro některé lidi byl docela stres. Ten ovšem časem odezníval, jak si zvykali. Místa u stolu se zase tak často nestřídají. Zaměstnanci obzvláště rádi využívají možnost využívání různých zón v závislosti na vykonávaném úkolu. Pro speciální projekty je možné dočasně si rezervovat stoly pro práci týmu. Struktury si přetváříme podle vlastní potřeby, snažíme se je často nabourávat a opět vylepšovat – heslem dne je agilita.

 

 

Koncepty sdíleného pracovního stolu jdou obvykle ruku v ruce s politikou čistého stolu. Jak to řešíte ve vaší firmě?

Máme tu dostatečné množství uzamykatelných skříněk. Do nich si na konci pracovního dne můžete uložit své osobní věci, laptop apod. V tomto ohledu však nemusíme na naše zaměstnance dohlížet, protože jakmile dojde na dodržování určitých pravidel, sami si to mezi sebou řeknou. Na zapomenuté hrnky od kávy tu upozorňujeme pomocí instantních on-line komunikátorů: jako bychom žili v jednom velkém sdíleném bytě.

 

Vaše společnost také poskytuje část kancelářských prostor jako coworking. Jak přesně tento koncept funguje? Do jaké míry takové otevření se vaší společnosti ovlivňuje kulturu v kanceláři a práci vašich kmenových zaměstnanců?

Protože neustále rosteme, pronajali jsme si větší prostor, než jsme v dané chvíli potřebovali. Část naší kanceláře jsme nabídli jednomu start-upu. Šlo nám o výměnu idejí, ačkoliv se tato firma pohybovala v trochu jiné oblasti umělé inteligence. Tato zkušenost pochopitelně ovlivnila naše rozhodnutí otevřít naši firmu dalším lidem. Právě proto je důležité mít takové projekty dobře připravené a stanovit pravidla, aby vzájemná spolupráce přinášela přínosy pro všechny zúčastněné.

 

Podíváte-li se do budoucnosti: jak vidíte budoucí rozvoj souhry mezi kancelářskou kulturou a architekturou?

To je pro mě velké téma. Máme tu jedinečnou možnost pracovat ve skutečně úžasném architektonickém prostředí, které má sice pochopitelně určité limity, ovšem zároveň poskytuje značnou variabilitu pro další změny. Pracovní prostředí může efektivitu práce buď značně posílit, nebo omezit. Architektura musí chápat, že nejde jen o to, aby to krásně a úhledně vypadalo; mnohem spíše musí umožnit mobilitu. Musíme se naučit tvořit prostředí těmi nejjednoduššími prostředky ve starých budovách, kde se lidé cítí jako doma. V budoucnu se musíme o svoje zdroje starat a soustředit se na kvalitu, nikoliv na kvantitu.

Odebírejte náš časopis!

S naším časopisem budete mít pořád přehled.