Časopis Contact #30 - Časopis - O nás - Concept Wiesner-Hager
back

Management změny ve složité době

Časopis Contact #30

Covid-19 znenadání v organizacích obrátil pravidla hry vzhůru nohama. Následky budeme pociťovat ještě dlouho. Místo postupných změn krůček po krůčku musely firmy zavést podstatné organizační změny doslova přes noc. Probrali jsme toto téma s výkonným ředitelem společnosti SYMBIOS, expertem na transformační procesy související s novým pracovním prostředím Christianem Vieirou dos Santos.

Mnohé firmy během celosvětové koronakrize narazily na samou hranici a nyní fungují v „nouzovém modu“. Dalo se vůbec nějak připravit na takový katastrofický scénář?

Korona krize vrhla světlo na mnohé problémy, které zde existovaly již předtím. Jako byste na ně upřeli zvětšovací sklo. Korona nám jasně ukazuje, jak vzájemně propojený, složitý a dynamický je náš svět. Pojem dynamika nevyjadřuje nic jiného než pravděpodobnost konfrontace s nějakým překvapením. Pojem komplexní pak popisuje situaci, kdy přestávají fungovat prostá řešení na základě vztahů mezi příčinou a následkem. Například: pokud se stane A, musím udělat B, abych získal C. Korona je obojí – jak dynamická, tak komplexní. Objevila se znenadání a nelze ji řešit jednorázově. Současné organizační modely v sobě nezahrnují prvek dynamiky a komplexnosti. Jsou naopak založené na principech předvídatelnosti, plánování a stability. V prostředí plném překvapivých zvratů, na něž se nemůžeme připravit, takové formy vedení a organizace selhávají. Systémy, které nám ve 20. století zajistily prosperitu, v 21. století přestávají stačit.

 

Jak mohou firmy reagovat na dynamiku a komplexnost?

Již víme, jakou formu vedení, organizace a spolupráce si osvojit, abychom si v dynamickém a komplexním prostředí počínali co nejlépe. Především jde o agilní přístup. Namísto plánování, centralizované kontroly a procesů založených na dělbě práce vyvstává potřeba adaptibility (agility), kreativního řešení problému a schopnosti nezávislé sebeorganizace. Korona nám přinesla možnost osvojit si všechny tyto dovednosti, abychom mohli budoucí dynamické a komplexní problémy řešit mnohem lépe. 

 

Jak podle vás mohou firmy tuto příležitost konkrétně uchopit?

V časech koronakrize například musely na virtuální spolupráci přistoupit i ty jinak nejodtažitější firmy. Stalo se tak doslova přes noc; nikdo nedostal čas zdlouhavě nastavovat pravidla pro práci z domova. Společnosti v mnoha případech také musely hledat kreativní řešení, jak takto fungovat dlouhodobě. Čili agilnost ve své čiré podobě. Firmy následně zjistily, že svým nezávisle fungujícím pracovníkům mohou důvěřovat, ačkoliv je vídají jen čas od času během videokonferencí.

 

Korona ukázala, že mnohé úkoly můžeme vykonávat i na základě virtuální komunikace prostřednictvím videokonferencí či virtuálních nástrojů spolupráce. Budeme vůbec ještě kancelářské prostory potřebovat? 

Také v tomto případě slouží koronakrize jako zvětšovací sklo. I před koronakrizí si stále více firem začalo uvědomovat důležitost charakteru kancelářského prostředí pro korporátní kulturu. Korona nám ukázala, že nezávisle na prostorových a časových omezeních můžeme vykonat ještě mnohem více práce. V budoucnu by se třeba mohly značně omezit služební cesty či každodenní dojíždění do práce. Korona však také odhalila, jak důležitá je pro nás lidi sociální interakce. V budoucnu tak kancelář ponese mnohem více společenských funkcí. Bude to místo, ze kterého vyzařuje duch komunity, duch týmu a kulturní identita. 

 

Jak tyto nové poznatky aplikovat do normálního provozu a nesklouznout do „staré dobré“ rutiny?  

Riziko návratu do zažitých vzorců chování bychom podle mě neměli podceňovat. Sami tento efekt pociťujeme třeba při seminářích: odlišné prostředí nás ponouká k jinému druhu myšlení, z něhož může vzejít něco nového. Jakmile tento kontext pomine, začneme opět myslet postaru. Firmy by se tak měly především zamyslet, které poznatky vzešlé z koronakrize by měly tvořit novou každodenní normu.

 

Jaký typ lidí potřebujeme, aby se taková změna prosadila?

Sebeorganizace, osobní zodpovědnost, schopnost řešit problémy z různých oblastí a adaptabilita na změnu, to vše vyžaduje zcela nový způsob uvažování, odlišné myšlení či vědomí. Mám za to, že právě toto je jedna z hlavních výzev pro dnešní manažery. Musejí vytvářet prostředí umožňující pracovníkům a celé organizaci rozvíjet uvedené schopnosti. Pokud se nám to podaří, tak nám koronakrize v lecčems posloužila.

Lidé se rodí jako vysoce kreativní bytosti toužící po nezávislém rozšiřování vlastních hranic ve spolupráci s ostatními lidmi. Každá lidská bytost se rodí přesně s těmi předpoklady, které potřebujeme do budoucna. Mnozí lidé se však v průběhu vývoje od narození po dospělost tuto přirozenou schopnost odnaučí. Proto mají dnešní manažeři tak klíčový úkol: vytvářet prostředí, v němž se těmto schopnostem bude znovu dařit.

 

Christian Vieira dos Santos
 

 

Zakladatel SYMBIOS, expert na transformační procesy a nové pracovní prostředí. Christian Vieira dos Santos se zabývá otázkou organizačního rozvoje již 25 let. V rámci společnosti SYMBIOS podporuje firmy při přechodu na systém nové práce a při tvorbě nového pracovního prostředí.

Odebírejte náš časopis!

S naším časopisem budete mít pořád přehled.